Chystá se zákon o ochraně oznamovatelů

Také máte kamaráda, který ví o porušování předpisů ve firmě, ve které pracuje, a má obavy se někomu svěřit? Nechce, aby se o něm mluvilo jako o práskači, udavači nebo bonzákovi. To je u nás bohužel zakořeněný pohled na věc. Ve světě je však takový člověk označován pojmem whistleblower. Tedy někdo, kdo hvízdá na píšťalku. 

Whistleblower je osoba, která přinese jakýkoliv důkaz o podvodu, zneužití moci, postavení, vlivu, nebo korupčního jednání.

Bez takových oznamovatelů by nikdy nikdo nebyl upozorněn na pletichy s veřejnými zakázkami, poškozování spotřebitele, záměrné nedodržování technologických postupů, či na ilegální prodeje zbraní, narkotik, praní špinavých peněz nebo úplatkářství. Mezi nejznámější whistleblowery patří biochemici, manažeři, politici nebo bývalí zaměstnanci. 

Náš výše zmíněný kamarád Filip se obává oprávněně. Nebude se mu vedení za takové oznámení mstít? Koho si nechají? Šéfa, který manipuluje s veřejnými zakázkami nebo zaměstnance, který to vynesl na světlo? Kdo chce udavače v kolektivu? Kdo se za něj postaví? 

Naštěstí se Filipovi a všem, kteří se bojí promluvit blýská na lepší časy. Poslanecká sněmovna aktuálně projednává návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který předložilo Ministerstvo spravedlnosti.

Ano, snaha o zákonnou úpravu whistleblowingu zde již v minulosti byla, nyní se však jedná o povinnou transpozici směrnice Evropské unie č. 2019/1937 o ochraně osob, které oznámily porušení práva Unie. Implementace směrnice musí být provedena do 17. prosince 2021. Ke stejnému datu je navržena i účinnost české zákonné úpravy.

Cílem je ochránit lidi, kteří v práci zaznamenají nějaké protiprávní jednání a oznámí ho. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci, ale také veřejní zadavatelé (s výjimkou malých obcí) a další zákonem vymezené osoby, budou muset do 31. března 2022 povinně zavést vnitřní oznamovací systém. Tedy nastavit kanál pro přijímání oznámení od svých zaměstnanců o možném porušování práva v organizaci. Vnitřní oznamovací systém budou moci podniky s méně než 249 zaměstnanci i sdílet.

Každé oznámení bude potřeba pečlivě prošetřit, přijmout a zdokumentovat kroky k nápravě protiprávního stavu a hlavně zabránit odvetným opatřením proti oznamovateli (ukončení pracovního poměru, snížení platu či mzdy, kázeňský trest, přeložení na jiné místo atd.). Systém musí především utajit totožnost oznamovatelů.

Zákon pamatuje také na externí oznamovací kanál, který bude pravděpodobně spravovat Ministerstvo spravedlnosti. Pokud nebude zaměstnanec důvěřovat interním postupům, bude se moci na ministerstvo obrátit. Dotčená organizace pak bude povinna oznámení prošetřit a o výsledku ministerstvo informovat. 

Rovněž bude potřeba určit osobu, která bude mít agendu na starost a náležitě ji vyškolit. Koordinátor oznámení (Whistleblowing officer) nesmí být postihován za výkon své funkce a bude:

Q - COMpřijímat a posuzovat důvodnost oznámení;
Q - COMnavrhovat opatření k nápravě nebo k předejití protiprávního vztahu;
Q - COMvázán ze zákona mlčenlivostí, a to i po ukončení výkonu činnosti;
Q - COMpostupovat nestranně.

Na Internetu bude nutno uveřejnit způsob oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, kontakt na pověřenou osobu a také informaci o možnosti obrátit se na ministerstvo. Oznamovatel bude moci oznámení učinit písemně či ústně a má právo být do třiceti dnů od oznámení informován o výsledku šetření.

Oznamovatel bude moci své podezření také zveřejnit a v některých případech bude i tak podléhat zákonné ochraně před odvetnými opatřeními.

Rovněž je potřeba myslet na to, že bude nezbytné celý proces dokumentovat – tedy zanalyzovat oblasti, kterých se nová povinnost týká, následně proces popsat (směrnice), zavést elektronickou evidenci učiněných oznámení (oznámení uchovat po dobu 5 let od přijetí) a způsobů jejich prošetření a v neposlední řadě patřičně informovat zaměstnance.

Q – COM má know-how, vy máte nás!

Q - COMZajistíme implementaci vnitřního oznamovacího systému, včetně integrace do stávajícího systému řízení.
Q - COMPřipravujeme online nástroj pro Whistleblowing (podání oznámení, evidence, zaznamenání následného řešení).
Q - COMZaškolíme Koordinátora oznámení.
Q - COMZajistíme outsourcing Koordinátora oznámení.

Kdo bude chtít druhou stranu poškodit a vědomě podá nepravdivé oznámení, zapláče, až mu bude udělena pokuta až do výše 50.000 Kč.

Lépe na tom nebude ani Koordinátor oznámení (Whistleblowing officer), který by snad své povinnosti bral na lehkou váhu, oznámení patřičně neprošetřil, prozradil totožnost oznamovatele nebo snad ohrozil či zmařil účel oznámení. Následoval by trest v podobě pokuty až 100.000 Kč.

Zaměstnavatel, kterého by snad napadlo nezabývat se povinnostmi, které mu nový zákon bude ukládat, se vystavuje riziku udělení pokuty do výše 1.000.000 Kč nebo 5 % z čistého obratu. Pokuta může být udělena pokud:

Q - COMnezabrání odvetným opatřením vůči oznamovateli a dalším zainteresovaným osobám;
Q - COMnezveřejní informace o způsobech oznámení a kontakt na pověřenou osobu;
Q - COMneumožní podání oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému
Q - COMnezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo navržená opatření neprovede;
Q - COMneurčí pověřenou osobu či jejího náhradníka nebo jí nezajistí podmínky pro výkon činnosti;
Q - COMnezajistí prošetření důvodnosti oznámení či dodržení mlčenlivosti atd.
V rámci dobrých vztahů si na závěr dovolíme jednu radu. Nespoléhejte na to, že téma whistleblowingu vyšumí. Buďte připraveni! Q – COM bude sledovat, jak se přijetí zákona vyvíjí a včas vám dá vědět, až bude potřeba začít jednat. 

Starosti vyřešíme za vás.
Využijte našich zkušeností v oblastech implementace systémů řízení, revizí systémů řízení, auditů a školení.

Legitimace a souhlas s kopírováním dokladů

Doklad totožnosti za účelem legitimování naší osoby vytahujeme čím dál častěji. Někdy do něj dotyčný jen nahlédne, jindy jsou z něj opsány údaje nebo je pořízena jeho kopie. Pojďme se podívat, kdy máme povinnost prokazovat svou totožnost, zda musíme souhlasit s kopírováním dokladu a jak se případně můžeme bránit.

K tomuto tématu nedávno zveřejnil Úřad pro ochranu osobních údajů poměrně rozsáhlý dokument Prokazování totožnosti a zpracování osobních údajů . My vám přinášíme to nejdůležitější obohaceno o náš pohled. 

Občanský průkaz je dle zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech veřejnou listinou, kterou občan prokazuje svá jména, příjmení, podobu, státní občanství a další údaje. Ještě letos se pravděpodobně začnou vydávat občanské průkazy s čipy, které budou povinně obsahovat také biometrické údaje – kromě fotky i dva otisky prstů. 

Je-li to druhou stranou akceptováno, lze jako průkaz totožnosti využít i cestovní doklad (obsahuje-li fotografii držitele) nebo jiný doklad, například řidičský či služební průkaz. 

Prokázání totožnosti vůči orgánům veřejné moci je zákonná povinnost občana.

Policie České republiky je oprávněna požadovat prokázání totožnosti. Podle zákona o Policii ČR však rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti. 

Koho by snad napadlo vzdorovat či svou totožnost na místě prokázat nemohl, je policista oprávněn odpůrce předvést na policii za účelem zjištění jeho totožnosti dle evidencí, sejmutím otisků prstů, zjišťováním tělesných znaků, měřením těla, pořizováním obrazových, zvukových a jiných záznamů či odebíráním biologických vzorků. 

Obdobná oprávnění mají i příslušníci některých jiných bezpečnostních sborů (vojenská policie, příslušník hasičského záchranného sboru atd.) či strážník dle zákona o obecní policii. 

Zjišťovat totožnost však mohou i další orgány veřejné moci na základě příslušných zákonů například podle daňového řádu, kontrolního řádu, zákona o inspekci práce, zákona o rybářství, zákona o ochraně přírody a dalších. 

Totožnost účastníků soudního řízení ověřují soudy. Stejně tak je potřeba prokázat správním orgánům totožnost účastníků správního řízení.

V některých případech máme zákonnou povinnost prokázat svou totožnost také vůči fyzickým či právnickým osobám, bez jejíhož splnění by nebylo možno uplatnit určité právo či poskytnout nějakou službu.

Zákonnou povinnost identifikovat klienta mají povinné osoby – banky, investiční společnosti, pojišťovny, auditoři, daňoví poradci, účetní – podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen zákon č. 253/2008 Sb.). 

Svou totožnost musíme jakožto volič prokázat volební komisi, jsme-li pacient, prokazujeme ji zdravotnickému pracovníkovi, totožnost prokazujeme také při výkupu kovového odpadu, do kasina nás bez tohoto úkonu nepustí a zariskujeme-li cestování v roli černého pasažéra, prokazujeme svou totožnost osobě pověřené ke kontrole. Stejně tak účastníci dopravní nehody by neměli odmítnout vzájemnou legitimaci. 

Uzavírání řady smluv se také neobejde bez prokázání totožnosti.

Stejně tak může být oprávněný i požadavek na prokázání totožnosti návštěvníka objektu – výrobní haly, skladu, kancelářské budovy, areálu školy apod. Můžeme být vyzváni k předložení občanského průkazu, služebního průkazu či jiného odpovídajícího dokumentu (třeba předvolání). 

Nezřídka dochází k zaznamenání osobních údajů návštěvníka. Obvykle z bezpečnostních důvodů pro případ vzniku mimořádné události a potřeby následné identifikace návštěvníka.

Správce osobních údajů by měl dle GDPR dbát na minimalizaci osobních údajů. Lze zaznamenat jméno a příjmení návštěvníka, číslo a typ předkládaného dokladu, účel návštěvy či jméno navštívené osoby. Je však nezbytné informovat návštěvníky proč, jakým způsobem a po jakou dobu budou jejich osobní údaje zpracovávány. 

Pořizování kopií dokladů totožnosti je poměrně častý jev, byť ve většině případů by mělo stačit jejich pouhé předložení a případné zaznamenání (opsání) nezbytných údajů. Ani orgány veřejné moci při kontrole totožnosti fyzické osoby zpravidla kopii občanského průkazu či cestovního dokladu nepotřebují a ani zákon jim takový postup neukládá.

Zákonem stanovené pořizování kopií těchto dokladů je spíše výjimečné. Kopie se například přikládá k žádosti o ověření rodného čísla.  Kopie či výpisy z předložených dokladů mohou pořizovat povinné osoby dle zákona č. 253/2008 Sb. Kromě bank, dalších finančních institucí, pojišťoven, notářů patří mezi povinné osoby také obchodníci s uměleckými díly či bazary a zastavárny. Nicméně zákonná povinnost zpracovávat kopie průkazu totožnosti je těmto osobám dána pouze v případech, kdy dochází k uzavření smlouvy bez fyzické přítomnosti klienta (například při sjednání bankovního účtu na dálku – online). Jinak by pořizování kopií nemělo být plošné, ale v konkrétních případech odůvodněné (například při podezření na možné porušování zákona).  

Vzhledem ke zneužitelnosti občanského průkazu (případně cestovního dokladu) stanoví příslušné zákony zákaz pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie těchto průkazů bez prokazatelného souhlasu občana, kterému byl průkaz vydán. Z praxe však víme, že poskytnutí některých služeb je podmiňováno souhlasem s pořízením kopie průkazu totožnosti. Takový souhlas však není získán v souladu s GDPR, neboť nenaplňuje podmínku svobodného projevu vůle.  

Neoprávněné pořízení kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu je v současné době přestupkem fyzické osoby, která kopii pořídila (byť se tak stalo na základě rozhodnutí zaměstnavatele/právnické osoby) a tento přestupek projednává příslušný obecní úřad. Aktuálně se však projednává novela zákona o občanských průkazech, kde se už počítá s tím, že za takové jednání bude moci být postihnuta i právnická osoba. Nicméně z pohledu GDPR je za správné (a minimalistické) zpracování osobních údajů odpovědný správce, tedy ve zmíněném případu právnická osoba. Tento přestupek patří do agendy Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Pozor na pořizování kompletních kopií dokladů a jejich ukládání do evidence. Mohou obsahovat i další osobní nebo i citlivé údaje, které nejsou nezbytné pro daný účel a došlo by tak k porušení zásady minimalizace zpracovávaných údajů. Zde se pak jedná o zpracování osobních údajů na základě souhlasu se zpracováním osobních údajů ve smyslu GDPR (tedy svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný). 

Možné porušení zásady minimalizace i v případě osobních dokladů bývá někdy řešeno pořízením kopie pouze části dokladu se zakrytím nepotřebných údajů např. pomocí šablony, což je akceptovatelné (např. při uzavírání soukromoprávních smluv).

Přestupky proti zpracování osobních údajů projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.  

Proto jsme-li žádáni o umožnění pořízení kopie svého průkazu totožnosti, měli bychom se zajímat, zda je požadavek vznášen na základě zákona nebo na základě dobrovolného souhlasu. Rovněž by nám nemělo být lhostejné, jaké jsou pro to důvody a případné následky odmítnutí. Není-li pořízení kopie pro ověření totožnosti nezbytné, mělo by stačit pouhé nahlédnutí do dokladu či zaznamenání příslušných údajů. 

Pokud byla kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu pořízena neoprávněně, obraťme se se stížností na příslušný obecní úřad s rozšířenou působností. Máme-li podezření na porušení zásady minimalizace (například při ukládání kompletních kopií), jedná se o porušení GDPR, což přísluší k posouzení Úřadu pro ochranu osobních údajů. 

Starosti vyřešíme za vás.
Využijte našich zkušeností v oblastech implementace systémů řízení, revizí systémů řízení, auditů a školení.

Testování zaměstnanců – GDPR a odpady

Množí se nám s dotazy, jak se ve firmě postavit k povinnému testování zaměstnanců. Co na to GDPR? A kam s odpadem? 

Povinnost testovat zaměstnance na přítomnost nákazy COVID-19 je zaměstnavatelům nařízena mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN . Přestože se týká zaměstnavatelů s více jak padesátkou zaměstnanců, dá se do budoucna očekávat, že tato povinnost bude rozšířena i na menší společnosti.

Při plnění uložené povinnosti zajišťovat testování zaměstnanců dochází ke zpracování osobních údajů. Zaměstnavatel je v tomto případě správcem a nepotřebuje souhlas zaměstnance. Záznamy o provedených testech u jednotlivých zaměstnanců pořizuje z důvodu zákonné povinnosti a veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví. Jen je potřeba dát pozor na rozsah evidovaných údajů. 

Na webu Ministerstva průmyslu a obchodu je zveřejněn vzor přehledu o provedených testech . Tyto záznamy mohou obsahovat jméno, příjmení, číslo pojištěnce, údaje o zdravotní pojišťovně, údaje o čase provedení testu a výsledku, případně je možno uvést důvod výjimky z testování. Vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů k povinnosti evidovat testy naleznete zde 
Pozor, pracujeme se zvláštní kategorií osobních údajů (citlivé údaje), které vyžadují důsledné zabezpečení a rozhodně není možné tyto údaje uchovávat po neomezeně dlouhou dobu.

Evidence by měla být zpřístupněna pouze osobám, jež zaměstnavatel pověřil plněním úkolů spojených s dodržováním mimořádného opatření. 

Co se předávání těchto údajů týče (například pojišťovnám), nepředejme více, než co je požadováno. Informaci o pozitivním testu by měl sám zaměstnanec, jehož se výsledek týká, hlásit praktickému/podnikovému lékaři či jinému poskytovateli zdravotních služeb nebo orgánu hygieny.

Doba, po kterou je nutno vést a uchovávat evidenci, stanovena nebyla.
Z logiky věci je však potřeba ponechat si ji po dobu účinnosti mimořádného opatření k provádění povinného testování zaměstnanců a pro případné kontroly zpracování plateb a nároků, které mohou v důsledku testování vzniknout. Po této době musí následovat fyzická i elektronická likvidace údajů. 

Nezapomínejme, že i v tomto případě jsme povinni zaměstnance informovat o tom, kdo jeho osobní údaje zpracovává, komu budou předávány (např. zdravotním pojišťovnám, orgánům ochrany veřejného zdraví), jaký je právní základ tohoto zpracování a po jakou dobu budou údaje uchovávány. Rovněž mu nesmíme zatajit informace o druhu a povaze testů či způsobu testování.

Na závěr je potřeba zdůraznit, že i toto zpracování by mělo být vedeno v záznamech o činnostech zpracování dle článku 30 obecného nařízení. 

Druhý dotaz našich klientů se týká likvidace kontaminovaného materiálu z antigenních testů. Ministerstvo životního prostředí k této problematice vydalo metodické sdělení , které tento odpad zařazuje jako směsný komunální odpad pod katalogové číslo 20 03 01. Je však potřeba dodržet určité postupy při manipulaci s tímto odpadem:

Veškerý odpad z testovacích výrobků ukládejte do pevného plastového pytle určeného na odpady o minimální tloušťce 0,2 mm (u tenčích pytlů obal zdvojte).
Po naplnění pytle (nejpozději do 24 hodin) pytel pevně zavažte a na povrchu ošetřete dezinfekčním prostředkem.
Pytel odložte do černého kontejneru na směsný komunální odpad. Nikdy odpad nenechávejte mimo sběrnou nádobu!
Po manipulaci s odpadem si důkladně umyjte ruce mýdlem a teplou vodou nebo použijte dezinfekci. 
Starosti vyřešíme za vás.
Využijte našich zkušeností v oblastech implementace systémů řízení, revizí systémů řízení, auditů a školení.

Den bezpečnějšího internetu 2021

SaferInternetDay
SaferInternetDay
Den bezpečnějšího internetu se připomíná druhé úterý v únoru už od roku 2004 a jen v loňském roce se do něj zapojilo 170 zemí po celém světě. V letošním roce připadá na 9. února 2021.
Pod heslem „Společně pro lepší internet“ vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se spojily a připomenuly všechny aktivity, které mohou pomoci udělat internet lepším a bezpečnějším místem. Koordinátorem tohoto dne pro Českou republiku je národní Safer Internet centrum, které spravuje sdružení CZ.NIC .
Do této akce jsme se rozhodli zapojit i my ze společnosti Q – COM, která je již více než 20 let předním českým poskytovatelem konzultačních, analytických a auditních služeb v oblasti řízení podniků a informačních technologií.

Aktuálně žijme všichni více v online světě než offline. Prostřednictvím internetu komunikujeme, nakupujeme, platíme, zveřejňujeme o sobě tunu informací a ani si neuvědomujeme, že se vystavujeme obrovskému množství rizik.

Chceme-li něco naučit děti, je potřeba vysvětlovat, ukazovat, sami se tak chovat. Chceme-li něco naučit jejich rodiče, naše zaměstnance, vzdělávejme je!

Vzdělávejme zaměstnance!
Vzdělávejme sami sebe!
Kdy jindy, když ne teď?

Jdete do toho s námi? 
Třeba prostřednictvím školení a kurzů, které připravujeme dle vašich požadavků. Jsme akreditovanou společností pro vzdělávání. Kurzy realizujeme online nebo prezenčně ve vaší organizaci (pokud to situace dovoluje). Zajišťují je naši lektoři s dlouholetou praxí v oboru. Nač jsou zaměřeny?

Q - COMObecné internetové bezpečnosti
Q - COMSprávy hesel
Q - COMCloudů a jejich bezpečnosti
Q - COMPhisingů, virů a kyberútoků
Q - COMOchrany osobních údajů
Q - COMeGovernmentu a datových schránek
Q - COMElektronického podpisu
Q - COMÚvodu do šifrování
Q - COMSociálních sítí

Již několikátým rokem zdarma zasíláme našim klientům, ale i zaregistrovaným odběratelům nepravidelné informační emaily týkající se problematiky informační bezpečnosti, GDPR či jiných zajímavostí z oblasti řízení podniků a informačních technologií.

I vy a vaši kolegové se můžete zaregistrovat k odběru a naše novinky využívat třeba pro školení svých zaměstnanců, jako to již činí mnozí jiní.

V minulosti jste si mohli přečíst:
Den ochrany osobních údajů 2021

Jak to v České republice vypadá s certifikací GDPR. Jaké byly uděleny nejvyšší pokuty za porušení GDPR, proč se mluvilo o štítu soukromí EU – USA a jaký režim GDPR bude nadále panovat ve Velké Británii.

Co čekat od digitalizace a jakou mají malé a střední podniky výhodu proti velkým společnostem. V čem spatřujeme budoucnost digitalizace a představili jsme Pozoruhodný produkt 2021.

Informovali jsme o uniku emailových adres a hesel, který se týká i občanů České republiky. Zároveň jsme zveřejnili návod, jak zjistit, zda se únik týká právě vašich údajů.

Zveřejnili jsme návod co dělat, když byly naše údaje kompromitovány. Jak dál postupovat a jak se takovému problému do budoucna vyhnout. Odpověděli jsme na otázku, proč se kradou hesla.

Nabádali jsme k obezřetnému chování v online světě, ale i když jsme online. Vypíchli jsme několik důležitých zásad, kterými je vhodné se řídit ať už doma, v práci nebo ve škole.

Vybrané novinky zveřejňujeme také na našich sociálních sítích.

V rámci naší podpory při provozování již zavedeného systému řízení bezpečnost informací (ISMS) nebo při přípravě na audit ISMS či certifikaci GDPR (více na našich stránkách ) poskytujeme na poli informační bezpečnosti tyto služby:

Q - COMPraktické prověření zaměstnanců (sociální inženýrství) a rozbor závěrů.
Q - COMPraktická analýza bezpečnosti a prezentace výstupů.
Q - COMŠkolení informační bezpečnosti. 

Myslíte to s bezpečností vážně? Garantujte ji také svým zákazníkům – implementujte a certifikujte systém řízení bezpečnosti informací dle ISO 27001 (ISMS).

#SaferInternetDay

Starosti vyřešíme za vás.
Využijte našich zkušeností v oblastech implementace systémů řízení, revizí systémů řízení, auditů a školení.

Novinky z GDPR – Den ochrany osobních údajů 2021

Den ochrany osobních údajů 2021
Přesně před 40 lety přijala Rada Evropy Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů jakožto první zákonodárný dokument, který upravoval oblast ochrany osobních údajů. Na tuto úmluvu následně navázaly další zákony v čele s obecným nařízením GDPR.

Připomeňme si právě dnes, proč je ochraně osobních údajů věnována pozornost. Každodenně jsme svědky neustále se prohlubující digitalizace, komunikační technologie pomalu ukrajují z naší anonymity a řečeno trochu nadneseně,  řídí naše životy.

Nekorektní jednání a prospěchářství je staré jako lidstvo samo. Není tedy s podivem, že jsou moderní technologie zneužívány ve snaze o manipulaci lidí, zisk či dosažení jiného cíle. Osobní údaje, potažmo naše soukromí, je v této souvislosti potřeba chápat jako komoditu, kterou je nezbytné chránit, jinak o ni přijdeme.

DEN OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ

28. ledna 2021

Pojďme tedy nahlédnout, co se na poli GDPR v poslední době událo.

Zjistili jsme, jak se to má s certifikací GDPR. Organizace, které mají zájem zdokumentovat a doložit svůj soulad s GDPR nemusí čekat na dokončení zdlouhavého schvalovacího procesu zavedení akreditace zajišťované Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. (ČIA). Mají i jiné možnosti.

Dáváte pozor na osobní údaje, které zpracováváte? Někteří berou GDPR na lehkou váhu. Výtečníků, které napadlo rozesílat spam do datových schránek si už Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) všiml a pokuty na sebe nenechaly dlouho čekat.

Kapry z českého rybníčku nelze srovnávat s úlovky ze zahraničí. Portál Finance in Bold  na svých stránkách uvádí, že v zemích EU byly v roce 2020 rozdány pokuty ve výši 306,3 milionů EUR. Rozhodně se nejedná o konečné číslo, neboť v žebříčku nejsou ještě zahrnuty všechny země. Co do výše udělených pokut vede Francie, která nehodlá pochybení odpustit Googlu, Amazonu a dalším. Bude zajímavé sledovat, zda zmíněné společnosti skutečně 138,3 milionů EUR zaplatí.   

A když už jsme zabrousili do zahraničí, mrkneme se na to, jaké nástrahy čekají na ty, kteří hodlají předávat osobní údaje do Velké Británie či USA. 

ÚOOÚ jakožto odpovědný dozorový státní orgán v oblasti dodržování českého zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a evropského předpisu č. 2016/679 o ochraně osobních údajů rozhodl, že pro posouzení odborné způsobilosti subjektů, které budou provádět posuzování shody s požadavky GDPR, bude využíváno akreditace zajišťované ČIA.

Aby tento proces mohl být zahrnut do akreditačního systému ČR, bylo zapotřebí, aby ÚOOÚ vytvořil dokument specifikující a doplňující obecné požadavky uvedené v GDPR s ohledem na základní pravidla akreditačního procesu. Vzhledem k faktu, že se jedná o velmi komplexní problematiku, vznikla následně na evropské úrovni pracovní skupina, která měla za cíl připravit evropský dokument jako vodítka pro místní dozorové orgány. Text připravený ÚOOÚ bylo tedy potřeba dle těchto vodítek upravit a předložit Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů ke schválení. Ten vydal své stanovisko a doporučení k úpravám dokumentu dne 25. května 2020.

Současný model vychází z předpokladu, že by se základní posouzení odborné způsobilosti realizovalo dle požadavků normy ČSN EN ISO/IEC 17065:2013, která se využívá pro akreditaci certifikačních orgánů certifikujících hmotné a nehmotné produkty, ale také procesy a služby. Tak totiž norma definuje termín produkt. Dá se tedy předpokládat, že oficiální certifikace GDPR nebudou zahrnovat celé organizace, ale jen služby a produkty v konkrétním způsobu použití. 

V kontextu aktuální pandemie se však celá problematika upozadila a v tuto chvíli nemáme informaci o konkrétním termínu zavedení akreditace v oblasti GDPR v České republice. 

Samozřejmě je zde stále možnost nechat si  certifikovat interně nastavená pravidla a procesy týkající se osobních údajů nezávislým certifikačním orgánem neakreditovaně nebo v rámci certifikace systému řízení bezpečnosti informací (ISMS), kterou lze doplnit o certifikaci GDPR dle normy ISO/IEC 27701, jež nastavuje rámec pro zpracování osobních údajů nejen pro správce, ale i pro zpracovatele osobních údajů. Její zavedení v organizaci vede k dosažení kontroly nad zpracováním osobních údajů a nastavení procesů zmírňujících či eliminujících možná rizika. ISO 27701 je rozšířením ISO řady 27000, kde jsou obecná pravidla ISMS uplatňována na osobní údaje v intencích požadavků GDPR.

Certifikace dle normy ISO/IEC 27701 již v České republice probíhají. Zájem je především z oblasti zdravotnictví a od organizací, které zpracovávají rozsáhlé soubory velmi citlivých údajů. Jedním z certifikovaných je například Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. 

O rekordní pokutě udělené českým Úřadem pro ochranu osobních údajů ve výši 6 milionů korun za rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení jsme psali v naší říjnové novince s názvem „Máte pořádek v souhlasech? Padla rekordní pokuta (GDPR)„.

Další z vyšších penalizací na sebe nenechala dlouho čekat a opět se jednalo o spam. Tentokrát si pokutu ve výši 3 111 000 Kč rozdělí jedenáct společností, které zaplevelily datové schránky rozesílanou nevyžádanou reklamou. Nekalé jednání je o to horší, že spameři se chtěli přiživit na období bezplatného rozesílání datových zpráv, které bylo nastoleno kvůli usnadnění komunikace mezi občany a státní správou v době nouzového stavu, aby lidé zbytečně nechodili na úřady. 

Pokuty byly uloženy nepravomocně, dotčené společnosti se tedy mohou proti nim odvolat.

V porovnání s ostatními zeměmi se držíme spíše na chvostu co se výše udělovaných pokut týče. Z dostupných zdrojů lze vyčíst, že kromě výše zmíněných bylo v České republice rozdáno osm dalších v celkové výši půl milionů korun (údaje za druhé pololetí nebyly v den vzniku tohoto článku aktualizovány). Pojďme se tedy podívat na ty největší úlovky ze zahraničních vod.

Přehled udělených pokut za porušení GDPR v roce 2020 v členění dle zemí EU

Přehled, který sestavil portál Finance in Bold (Finbold.com) sice neobsahuje všechny udělené pokuty za porušení pravidel GDPR za rok 2020, ale i tak se jedná o astronomické částky. Dvacítka zemí na 302 pokutách za loňský rok hodlá vybrat či již vybrala 306,3 milionů EUR, tedy 8 miliard korun českých. 

Podíl udělených pokut za porušení GDPR v roce 2020 v členění dle zemí EU

Google dostal v prosinci od francouzského úřadu pro ochranu osobních údajů pokutu 100 milionů EUR (2,6 miliardy Kč) za porušení pravidel pro sledování internetové reklamy, takzvaných cookies, jež používají internetové stránky k ukládání informací o činnosti uživatelů. Je to nejvyšší pokuta, jakou kdy tento úřad udělil.
A nezahálel, neboť si na paškál vzal také amerického internetového prodejce Amazon, kterému vyměřil za stejné porušení pravidel pokutu ve výši 35 milionů EUR (téměř miliarda Kč).
Údajně oba provozovatelé internetových stránek ve Francii nepožádaly předem své návštěvníky o souhlas s uložením reklamních cookies a neposkytly uživatelům jasné informace o tom, jak budou získané informace použity či jak mohou jejich použití odmítnout. Na nápravu mají nyní tři měsíce. Pokud tak neučiní, hrozí jim další pokuta, a to 100 tisíc EUR denně až do doby, než budou úpravy provedeny. Na celkovém objemu pokut se tak Francie podílí 45%.

V Hamburku se zas projednávalo protiprávní zpracování osobních údajů, kdy se společnost H&M nebála intenzivně monitorovat své zaměstnance. Informace o osobních a rodinných poměrech, zdravotním stavu, nemocech či náboženském přesvědčení systematicky zaznamenávala a bohužel si tyto záznamy nepohlídala. V důsledku technické chyby byly na několik hodin zpřístupněny v rámci firemní sítě. Tato chyba bude stát 35,3 milionů EUR (přibližně 920 milionů korun). 

O úniku osobních údajů a údajů karetních dat více než 400 tisíc klientů aerolinek British Airways jsme již také psali. Britský dozorový úřad původně avizoval pokutu 183 milionů britských liber. Po složitém vyjednávání však úřad aerolinkám na sklonku loňského roku uložil pokutu 20 milionů liber (zhruba 580 milionů korun). 

Také britskému hotelovému řetězci Marriott International snížil dozorový úřad prvotní pokutu z 99 milionů liber na 18,4 milionů (530 milionů korun). Zaplatit musí za únik dat stovek milionů hotelových hostů (jména, adresy bydliště, telefonní čísla, emailové adresy, příjezdy/odjezdy a další informace z databáze rezervačního systému jako jsou údaje o cestovních pasech či občanských průkazech).  

Na jihu Evropy uložil italský úřad místnímu telekomunikačnímu operátorovi Wind Tre SpA pokutu ve výši 17 milionů EUR (asi 440 milionů Kč) za porušení více pravidel při zpracování osobních údajů pro marketingové účely. Převážně šlo o marketingové oslovování uživatelů bez předchozího souhlasu a bez možnosti další komunikaci zabránit. 

Jak vidno na případu z Německa, ani přílišný prozákaznický přístup při vyřizování požadavků subjektu údajů na přístup k údajům se nemusí vyplatit. Místní telekomunikační operátor 1&1 Telecom GmbH nastavil příslušný proces způsobem, kdy stačilo zavolat na informační linku, uvést jméno a datum narození klienta a bez jakéhokoliv dalšího ověření dotyčný získal detailní klientská data.
Taková vstřícnost měla přijít na 9,55 milionů EUR (necelých 250 milionů korun). Do procesu byl však v rámci odvolání pokutovaného subjektu přizván i německý soud, dle kterého je současný německý model výpočtu pokuty nepřiměřený, neboť zásadním kritériem je výše obratu společnosti. Za malé prohřešky by byly velké společnosti pokutovány vysokými pokutami a naopak, malé společnosti by za velké prohřešky proti GDPR platily pakatel. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o masový únik dat, ale o ojedinělé případy a dotčené osobní údaje jsou mnohdy veřejně dostupné a také že pokutovaná společnost ochotně spolupracovala, byla pokuta snížena soudním rozhodnutím o 90%.

Německý soud tak svým precedenčním rozsudkem poskytl velkým hráčům silnou zbraň až budou žádat o upuštění použití ustanovení Obecného nařízení zohledňující celosvětový obrat ve snaze vyhnout se vyšším pokutám, které by jim jinak hrozily.  

Ještě necelých šest měsíců bude GDPR v platnosti ve Spojeném království.

V praxi to znamená, že nevydá-li Evropská komise rozhodnutí o odpovídající úrovni ochrany osobních údajů ve Velké Británii umožňující jejich bezpečný transfer do Velké Británie, bude tato v brzké budoucnosti považována z pohledu předávání dat za třetí zemi.

Zmíněné rozhodnutí považuje třetí zemi z hlediska úrovně poskytované ochrany osobním údajům za bezpečnou a staví ji na roveň členským státům Evropské unie, kdy předávání osobních údajů do těchto zemí nevyžaduje ze strany předávajícího správce či zpracovatele přijetí žádných dodatečných opatření. Mezi tyto země se řadí Švýcarsko, Kanada, Argentina, Andorra, Izrael, Nový Zéland, Japonsko a další. 

Co však pro Spojené království přestalo platit s příchodem roku 2021 je mechanismus jediného kontaktního místa. Správci a zpracovatelé sídlící pouze ve Velké Británii musí jmenovat svého zástupce v jednom z členských států EU, ve kterém se vyskytují subjekty údajů, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány v souvislosti s nabízeným zbožím či službami nebo jejichž chování je monitorováno. Zástupce musí být správcem nebo zpracovatelem zmocněn, že se na něj mohou obracet zejména dozorové úřady a subjekty údajů ohledně otázek souvisejících se zpracováním za účelem zajištění souladu s GDPR. 

Z podobného soudku pochází i červencová informace, že Evropský soudní dvůr prohlásil za neplatné Rozhodnutí 2016/1250 o odpovídající úrovni ochrany poskytované štítem EU-USA na ochranu osobních údajů, který zajišťoval bezproblémový transfer osobních údajů mezi EU a USA. Nadále tak již není možné předávat osobní údaje do USA na základě tzv. štítu soukromí.

Používané standardní smluvní doložky však Evropský soud svým rozsudkem nezrušil, jejich použití ale podmiňuje testem přiměřenosti přijatých opatření v závislosti na okolnostech předání a zemi dovozce údajů. Což znamená, že si má správce či zpracovatel sám prověřit před předáním osobních údajů do třetí země, zda záruky a ochranná opatření v doložkách zajišťují srovnatelnou úroveň ochrany zaručené v Evropské Unii GDPR a Listinou základních práv. 

V případě USA toto posouzení učinil sám Evropský soudní dvůr a došel k závěru, že zde není zajištěna dostatečná ochrana předávaným osobním údajům ani účinná právní ochrana subjektům údajů. 

Z rozhodnutí Komise o standardních smluvních doložkách pak přímo vyplývá, že pokud vývozce a dovozce údajů dojdou k závěru, že standardní smluvní doložky nemohou být ve třetí zemi dodrženy, měly by být doplněny o další opatření nebo přenos údajů zastaven. 

Vzhledem k výše uvedenému by měl každý správce či zpracovatel, který  o předání osobních údajů do USA na základě standardních smluvních doložek uvažuje, řešit s dovozcem údajů dopady rozsudku Evropského soudního dvora a navrhovat řešení v podobě dalších bezpečnostních záruk (např. uložení dat včetně metadat pouze na území EU, šifrování bez zadních vrátek apod.). Nesmí se přitom zapomenout na zásadu transparentnosti a informovat subjekt údajů o konkrétních opatřeních a postupech, komu a do jakých zemí jsou údaje zpřístupňovány/předány, za jakých podmínek, jak jsou jeho údaje chráněny, případně rizika s tím související.

Protože ochranu osobních údajů bereme vážně, nabízíme v týdnu od 1. do 7. února 2021 slevu 15% na služby spojené s GDPR.

I letos platí, že Den ochrany osobních údajů může být stejný jako ostatních 364 letošních dnů, kdy zvítězí naše pohodlnost a nechuť cokoliv měnit.

Ale také to může být den, kdy začneme používat zdravý selský rozum! 

Starosti vyřešíme za vás.

Využijte našich zkušeností v oblastech implementace systémů řízení, revizí systémů řízení, auditů a školení.

Máte pořádek v souhlasech? Padla rekordní pokuta (GDPR)

V českém rybníčku se téma GDPR zase jednou dostalo nad hladinu. Vodu zčeřila zpráva, že Úřad pro ochranu osobních údajů uložil rekordní pokutu ve výši 6.000.000 Kč  společnosti zabývající se prodejem ojetých automobilů za opakovaná, nevyžádaná rozesílání obchodních sdělení.

Výše uvedená společnost totiž ve své marketingové kampani obeslala 459 779 adresátů prostřednictvím prostředků elektronické komunikace. Úřad se zaměřil na právní důvod, na základě kterého společnost svá obchodní sdělení zasílala. Ta však nebyla schopna prokázat udělené souhlasy.

Nejmenovaná společnost se proti rozhodnutí odvolala, nicméně rozklad byl zamítnut a rozhodnutí bylo v srpnu potvrzeno. Zajímají-li vás podrobnosti, ÚOOÚ prvoinstanční i druhoinstanční rozhodnutí zveřejnil zde . Potrestaná společnost již údajně uloženou pokutu v plné výši uhradila. 

Víte, kdy souhlas potřebujete a kdy ne? A víte, že musíte být připraveni prokázat udělený souhlas? 

Jak to máte vy?

Máte-li databázi kontaktů, do které se vám zákazníci sami svobodně přihlásili a udělili Vám souhlas pro zasílání obchodních či marketingových sdělení, potom můžete tuto databázi dále používat. Je však potřeba pohlídat, zda souhlasům neskončila jejich platnost. Jestli však svobodný souhlas nemáte, skončila jeho platnost nebo je vaše evidence zanedbaná, bude nutné získat souhlasy nové. Avšak jedná-li se o kontakty zákazníků či obchodních partnerů, s kterými aktivně spolupracujete, a účel zaslaného e-mailu se této spolupráce týká, není souhlas nutný, protože se jedná o váš oprávněný zájem. Což je případ tohoto sdělení, které právě čtete. Důležité však je, že ve všech případech musí mít adresát možnost se ze zasílání e-mailů odhlásit.

Je čas na inventuru, jaká data se u vás ve společnosti vyskytují a jak je o ně postaráno. A nejde jen o osobní údaje, ale i o další informace, které každodenně využíváte. Jsou v bezpečí? Kdo k nim má přístup? Jak se zpracovávají? Zajisté se u vás najdou i nějaké prohřešky proti bezpečnosti, nad jejichž nápravou by bylo vhodné se zamyslet… 

Q – COM je připraven vás nenechat ve štychu a pomoci s tím nelehkým úkolem. GDPR je převážně o revizi datových toků a nastavení interních pravidel, procesů a směrnic. My víme, jak na to.

Nastal čas na změnu…

Využijte našich zkušeností v oblastech implementace systémů řízení, revizí systémů řízení, auditů a školení.

Informační bezpečnost – vzdělávejme zaměstnance

Vybavíte si, kdy jste se naposledy účastnili školení na kybernetickou nebo chcete-li informační bezpečnost? Co si z něj pamatujete? Bylo srozumitelné?

Podle posledního průzkumu mezinárodní poradenské společnosti PwC 63% respondentů takové školení subjektivně vnímá jako nesrozumitelné či středně srozumitelné . Kolik znalostí si zaměstnanec odnese a co si ve skutečnosti zapamatuje?

Kdo se přímo nepohybuje v oblasti IT, žije si ve své bublině, kde má pocit, že se ho kybernetická bezpečnost netýká. Pokud vysloveně nevyhledává články na toto téma, mohly mu snadno uniknout informace o stále častějších kybernetických útocích nejen na organizace, ale i na domácnosti. Cíle jsou různé. V květnu převažovaly v České republice útoky cílené na zjištění uživatelských hesel , ale množí se i útoky na chytrá zařízení, která se řadí do skupiny internetu věcí (IoT). Podle společnosti ESET takové zařízení, které je ovládáno prostřednictvím chytrého telefonu, tabletu nebo počítače, vlastní skoro tři čtvrtiny Čechů, ale bezpečnost je důležitá jen pro desetinu z nich. Přestože si 92% dotázaných uvědomuje, že se údaje z těchto zařízení dají zneužít , klesá počet zařízení zabezpečených před kybernetickými hrozbami. Společnost ESET dokonce hovoří o tom, že svá zařízení přestáváme chránit . Bezpečnostní software na chytrém telefonu má pouhých 57% dotázaných, byť jsou tyto aplikace dostupné i v bezplatné verzi.

 

Doznívající pandemie změnila po celém světě organizaci práce ve společnostech. Jsme svědky nového trendu práce na dálku, mnohdy s možností pracovat na svém vlastním zařízení. Toto však přináší nemalé starosti organizacím, které jsou takto nuceny více se věnovat zabezpečení svých sítí a připojených zařízení, včetně takových, nad kterými nemají úplnou kontrolu.

Koncem loňského roku jsme zveřejnili statistiku útoků z našeho honeypotu v článku Kyberkriminalita, hacking, GDPR .

V průběhu jednoho listopadového týdne byl náš Honeypot vystaven více než 81 tisícům pokusů o přihlášení, přičemž tři čtvrtiny z nich byly vedeny z Ruska a více než 80% přihlášení byla prováděna z již kompromitovaných IP adres. Došlo k 135 541 pokusům o přesměrování požadavků. 44,64% případů se týkalo přesměrování na doménu ya.ru s cílem zahltit tuto službu požadavky pomocí velkého množství rozptýlených počítačů (útok DDoS). Čísla nás nemile překvapila už tenkrát, od té doby mnohonásobně narůstají.

Změnily se i pracovní postupy. Práce je nyní organizována prostřednictvím nejrůznějších cloudových služeb či videokonferenčních platforem, čemuž se rychle přizpůsobili hackeři. Deník Computerworld zmiňuje zprávu bezpečnostní společnosti McAfee, v které je uvedeno, že od ledna do dubna letošního roku vzrostl počet útoků na cloudové služby o 630% .

Výše uvedené údaje odráží fakt, který jsme zaznamenali i ve své praxi. Plošné školení zaměstnanců na téma informační bezpečnosti realizuje velmi malé procento zaměstnavatelů. Taková školení jsou obvykle cílena na management společnosti, nikoliv na všechny zaměstnance využívající ke své práci IT. A přitom za většinou případů prolomení zabezpečení stojí lidská chyba, které by se dalo předejít.

Důrazně apelujeme na plošné zavedení školení informační bezpečnosti a navíc na jeho pravidelné opakování, protože jedině tak se bezpečnostní pravidla dostanou do povědomí i těch zaměstnanců, kteří již dávno opustili školní škamna a o práci s IT vybavením či v prostředí Internetu ví jen tolik, kolik se naučili metodou pokus-omyl.

Kdo jiný než zaměstnavatel by jim měl rozšířit obzory, aby si byli vědomi toho, že ne každý flash disk je bezpečný, že by neměli otevírat každou přílohu mailu, že ne každá mobilní aplikace je důvěryhodná, že údaje na sociálních sítích jsou lehce zneužitelné nebo třeba, že dnes už může být zavirovaný i USB kabel a  nebo že obyčejná nabíječka může odposlouchávat bezdrátovou klávesnici . Pak i ti nejotrlejší přehodnotí svůj nákup drobných elektronických zařízení či součástek někde na Aliexpresu…

Avšak takové školení, aby bylo účinné a účastník si z něj co nejvíce odnesl, musí obsahovat praktický trénink, rady a zkušenosti. Navíc by mělo být srozumitelné a v ideálním případě i zábavné, protože když se u učení bavíme, více si toho potom i pamatujeme. Toho si jsou naši lektoři informační bezpečnosti vědomi a umí připravit školení na míru a dle požadavků vaší organizace.

Příjemným zpestřením by potom mohla být i novinka na trhu online školení. Cloudová hra Clashing , kterou jsme si zprostředkovaně vyzkoušeli, má potenciál stát se hrou, jež bude bavit a zároveň vzdělávat a zaměstnanci se k ní budou rádi vracet. Online školení informační bezpečnosti v tomto pojetí má podobu karetní hry pro dva hráče s trváním 10 – 15 minut. V rámci souboje mají za úkol buď svou organizaci chránit jako zaměstnanec nebo napadnout z pozice hackera. Aktuálně jsou k dispozici prostředí kancelář, mimo kancelář a home office, ale další budou postupně přibývat. Je to horká novinka od společnosti ANECT, která se právě nasazuje v České spořitelně a další klienti budou přibývat.

Jedná se o cloudovou službu a platí se za 12 měsíců používání dle počtu uživatelů. Minimální počet uživatelů je 20. Cena začíná na částce 1.000 Kč za uživatele a s rostoucím počtem zapojených osob se snižuje.


Společnost Q-COM je již více než 20 let předním českým poskytovatelem konzultačních, analytických a auditních služeb v oblasti řízení podniků a  informačních technologií. Na poli informační bezpečnosti poskytujeme tyto služby:

Q - COM Praktické prověření zaměstnanců (sociální inženýrství) a rozbor závěrů.
Q - COM Praktická analýza bezpečnosti a prezentace výstupů.
Q - COM Školení informační bezpečnosti. 
Q - COM Informační newslettery a online text na míru.

Starosti vyřešíme za vás.
Využijte našich zkušeností v oblastech implementace systémů řízení, revizí systémů řízení, auditů a školení.

Neváhejte nás kdykoliv kontaktovat

Coronavirus vs. Ochrana osobních údajů

Je v zájmu lidstva omezit šíření přenosných nemocí. Použití moderních technologií v boji proti pandemii coronaviru, jež postihuje velkou část světa, je nevyhnutelné. Vlády, ale i veřejné a soukromé organizace v celé Evropě přijímají opatření k omezení a zmírnění dopadů coronaviru, což může zahrnovat zpracování různých osobních údajů včetně citlivých. Avšak i v těchto výjimečných časech je potřeba pamatovat na ochranu osobních údajů, byť by se to na první pohled mohlo zdát jakkoliv marginální proti palčivějším a naléhavějším potížím vyžadujícím okamžitá řešení.

Z historie totiž víme, že dříve než nejtěžší okamžiky pominou a lidská solidarita a vzájemný respekt klesnou na své standardní hodnoty, objeví se ziskuchtiví prevíti nebojící se využít těch nejcitlivějších osobních údajů ke svému prospěchu. Lidé jsou si toho vědomi a začínají klást otázky v souvislosti s opatřeními pro zamezení nákazy. K některým z nich se vyjádřil i Evropský sbor pro ochranu osobních údajů  (EDPB European Data Protection Board) ve svém prohlášení z 19. března 2020 .

 

Jak se tedy GDPR dívá na zpracování osobních údajů jako je:

zdravotní stav osob, jež jsou nebo mohou být šiřiteli nákazy;
lokalizace šiřitelů nákazy v čase – trasování;
dohledání dalších osob, s kterými byli šiřitelé ve styku;
zpracování prováděná zaměstnavatelem.

 

Pravidla stanovená obecným nařízením o ochraně osobních údajů GDPR v článku 9 odst. 2 písm. i) pamatuje na specifická zpracování údajů o zdravotním stavu osob, jestliže je to nezbytné z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví a ochrany před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami. Konkrétní situace zahrnující zpracování osobních údajů a jejich rozsah, jakož i přijímání vhodných opatření upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví.

Příkladem vhodného opatření je informování obyvatel prostřednictvím mobilních telekomunikačních sítí ve spolupráci s operátory těchto sítí (varování a výzvy ve formě SMS zpráv).

Jak ukládá zákon o ochraně veřejného zdraví, příslušné orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny provádět epidemiologická šetření zaměřená zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy. Osoby jsou povinny sdělit příslušnému orgánu na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu podobných šetření.

Mezi orgány ochrany veřejného zdraví se řadí ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, ministerstva vnitra, obrany, průmyslu a obchodu a další (ministerstvo životního prostředí, ministerstvo dopravy, ministerstvo pro místní rozvoj, krajské úřady).

 

 

V České republice, ale jiných zemích je aktuálně vyhlášen nouzový stav, což je období, kdy je možno mimo jiné na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit některá práva a svobody občanů. Vláda ČR umožnila svým usnesením č. 250 ze dne 18. března 2020 tzv. trasování polohy osob, u kterých byla prokazatelně potvrzena nákaza COVID-19 ve sledovaném období a na základě jejich informovaného souhlasu.

Jinými slovy orgány ochrany veřejného zdraví mohou požadovat u telekomunikačních operátorů údaje o pohybu osob (na základě jejich souhlasu) dle lokalizace mobilních telefonů za účelem zjištění ohniska nákazy a vyhledání dalších potenciálně nakažených osob. Doba trvání by měla být omezena na dobu trvání nouzového stavu.

Jak upozorňuje EDPB je důležité přijmout odpovídající bezpečnostní opatření a zásady důvěrnosti zajišťující, že osobní data nebudou zpřístupněna neoprávněným osobám. Toho se drželo i Ministerstvo zdravotnictví, když nařídilo Zlínské hygienické stanici stáhnout ze svého webu údaje o počtu nakažených osob dle jednotlivých obcí Zlínského kraje. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová k tomu uvedla: „Zveřejňovat počty nakažených podle obcí považujeme za nevhodné, protože je zde vysoké riziko stigmatizace nakažených osob a jejich rodinných příslušníků. Ministerstvo zdravotnictví od začátku epidemie klade vysoký důraz na ochranu nakažených a jejich rodin. Považujeme proto za důležité komunikovat informace o pozitivních případech maximálně na úroveň jednotlivých okresů příslušného kraje.“ Více v článku Novinky.cz .

 

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, přičemž by měl přijímat opatření k předcházení, odstraňování či minimalizaci rizik – tzv. prevenční povinnost.

V době ohrožení je tedy zaměstnavatel povinen přijmout potřebná ochranná opatření a postupovat v souladu s platnými předpisy, mimořádnými opatřeními Vlády ČR a pokyny orgánů ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví připravilo manuál možných opatření bránících šíření onemocnění COVID-19 na pracovištích.

Za účelem vytipování možných šiřitelů zavádí zaměstnavatelé různá opatření a monitorování zaměstnanců jako jsou dotazníky zjišťující pobyt v rizikových zemích, čestná prohlášení či sledování teploty zaměstnanců. Vznikají i databáze rizikových zaměstnanců. Zaměstnavatelé mají právo zjišťovat, zda byl zaměstnanec nebo jeho blízké osoby v rizikové oblasti. Shromažďování informací o zdravotním stavu zaměstnanců je však možné za předpokladu, že budou sloužit výhradně pro účely ochrany zdraví a předcházení dalšímu šíření nákazy s tím, že opatření musí být přiměřená, zavedená na omezenou dobu a zaměstnanci musí být předem informováni.

Povinnost zaměstnanců/návštěv pracovišť podrobit se měření teploty není zatím v žádném českém předpisu stanovena. Osoba, která měření provádí by měla být o správném provedení měření poučena. V současné chvíli nedoporučujeme pořizovat záznamy naměřených teplot. Případné výstupy by měly zaznamenávat pouze rozhodnutí, zda umožnit práci/vstup na pracoviště nebo ne. Pokud ovšem nejste poskytovatel sociálních služeb, pro kterého MPSV vydalo doporučený postup, který způsob a evidenci měření teplot upravuje.

Tato problematika není napříč Evropskou unií řešena jednotně. Ve Francii mají zaměstnavatelé zakázáno shromažďovat zdravotní údaje zaměstnanců či návštěv. V Německu se měření teploty provádí na základě souhlasu zaměstnance. V Itálii mají zaměstnavatelé uloženo sledovat zdravotní stav zaměstnanců po dobu trvání mimořádného stavu, přičemž informace nesmí být sdíleny s třetími stranami vyjma případů stanovených zákonem.

Zákoník práce zaměstnavateli ukládá informovat své zaměstnance o možných rizicích. Takovým rizikem je i skutečnost, že se na pracovišti vyskytuje nebo vyskytovala nakažená osoba. Udaje o této osobě je potřeba poskytnout v minimálním rozsahu, nezbytném k ochraně zdraví ostatních zaměstnanců. Jak uvádí Úřad pro ochranu osobních údajů , nesmí být  dotčena důstojnost a integrita této osoby. Rozhodně by tedy zaměstnavatel neměl zaměstnancům sdělovat jména nakažených osob či osob v karanténě.

Nakazit se může i přes všechna opatření kdokoliv z nás. Nechceme přece být lynčováni a zveřejňováni s nálepkou „koroňák“! Nečiňme to tedy ani jiným. Mysleme na to, že nemocní a lidé v karanténě mají stejné právo na soukromí jako my.

Starosti vyřešíme za vás. 

Využijte našich zkušeností v oblastech implementace systémů řízení, revizí systémů řízení, auditů a školení.

 

Neváhejte nás kdykoliv kontaktovat

Den ochrany osobních údajů 28. ledna 2020

Po roce si opět připomínáme den ochrany osobních údajů. Dnes, jakož i zítra a kdykoliv jindy bychom měli mít na mysli, že budeme-li své osobní údaje dávat lacino, v budoucnu se nám to nevyplatí.

DEN OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ

28. ledna 2020

Za kolik byste prodali kompletní přehled míst s daty, časy a délkou pobytu, která jste v průběhu jednoho měsíce navštívili? Z takového souboru dat se dá spolehlivě vyčíst kde bydlíte, kde pracujete, v kolik hodin odcházíte do práce, kdy a kde vyzvedáváte děti, jak dlouho a kdy bývá vaše obydlí opuštěné nebo třeba kde jste strávili noc.

A co adresář kontaktů v telefonu? Také si u jednotlivých jmen vedete přehled telefonních čísel, adresu domů a do práce, email či narozeniny? Na kolik si ceníte osobních údajů vám blízkých osob?

Většina z nás by tato data vědomě neprodala. A přesto tak činíme dnes a denně a co hůř, zadarmo! Respektive za trochu pohodlí nebo zábavy. Myslíte, že přeháníme?

Jste aktivní na sociálních sítích? Ukládáte kontakty do nějaké praktické cloudové aplikace, abyste je měli kdykoliv k dispozici na více zařízeních? Máte chytrý telefon, chytré hodinky, zapnuté GPS určování polohy, protože často někam cestujete? A máte množství aplikací v telefonu, které vyžadují přístup k údajům o poloze, ke kontaktům, k uloženým fotografiím či souborům, aniž by to pro svou primární funkci potřebovaly?

K čemu potřebuje aplikace svítilny přístup k údajům o poloze zařízení? Proč obyčejná hra vyžaduje povolení přístupu ke kontaktům? Jakou ochranu svěřených údajů vám asi nabízí služba, která je zdarma? (Ať už se jedná o cloudovou službu nebo aplikaci k chytrým hodinkám nejmenovaného čínského výrobce či sociální síť.) Čtete licenční ujednání před nainstalováním nové aplikace? Kdo by to dělal, že! Ale potom se nedivme, že máme aplikaci, prostřednictvím které provozovatel legálně stahuje data z našeho zařízení, která prodává třetím stranám…třeba zrovna ta polohová.

Přečtěte si, jak se v Americe čile obchoduje s legálně získaným souborem dat, jež tvoří údaje o geografické poloze dvanácti milionů Američanů – uživatelů mobilních telefonů.

Začátkem ledna 2020 vstoupil v platnost kalifornský zákon ochrany soukromí zákazníků CCPA (California Consumer Privacy Act), což je obdoba evropského GDPR. Kdo v Kalifornii zpracovává osobní údaje od více než 50 tisíc zákazníků, musí se jím řídit. Microsoft se nechal slyšet, že bude CCPA dodržovat pro všechny obyvatele USA, Mozilla dokonce celosvětově.

Zajímavá zpráva z oblasti ochrany osobních údajů pochází od Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB), který ve svém registru pro rozhodnutí orgánů dohledu zveřejnil návrh standardních smluvních doložek (zpracovatelská smlouva) dánského úřadu pro ochranu osobních údajů. Stanovisko Sboru k původnímu dokumentu je dostupné v českém jazyce. Aktualizovaný vzor zpracovatelské smlouvy je k dispozici v anglickém jazyce. Tento pokus o standardizaci hodnotíme velmi pozitivně.

Český Úřad pro ochranu osobních údajů rovněž nezahálel a připravil dokument týkající se povinnosti správců provádět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA) s názvem „Seznam druhů operací zpracování (ne)podléhajících požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“.

Ani Q – COM nespí, neustále přemýšlíme, jak naše služby vylepšit. Na našich webových stránkách jsme zveřejnili přehled užitečných nástrojů, jež s ochranou osobních údajů a dalšími trápeními, umí rovněž pomoci. Naleznete tam mimo jiné vzor žádosti o poskytnutí informace o zpracování osobních údajů či žádost o výmaz osobních údajů.

CCPA stejně jako GDPR, dokumenty Sboru nebo národních dozorových orgánu jsou však jen nástroje pro ochranu osobních údajů. Hlavní břímě leží na nás!

Protože ochranu osobních údajů bereme vážně, v týdnu od 27. ledna do 2. února 2020 nabízíme slevu 15% na služby spojené s GDPR.

Den ochrany osobních údajů může být stejný jako ostatních 365 letošních dnů, kdy zvítězí naše pohodlnost, touha po zábavě a nechuť cokoliv měnit.

Ale také to může být den, kdy začneme používat zdravý selský rozum! 

Nastal čas na změnu… 

Využijte našich zkušeností v oblastech implementace systémů řízení, revizí systémů řízení, auditů a školení.

Neváhejte nás kdykoliv kontaktovat

Kyberkriminalita, hacking, GDPR

Podle údajů Mezinárodní telekomunikační unie využívá Internet 53,6 % světové populace, přičemž v roce 2005 to bylo pouze 16,8 %. Celých 93% světové populace žije v dosahu mobilní širokopásmové (nebo internetové) služby, ale i přesto 3,6 miliardy lidí zůstává bez přístupu k Internetu, a to zejména v méně vyspělých zemích.

Mezi více než 4 miliardami lidí, jež jsou připojeni k Internetu operuje řada aktérů s poněkud odlišnými zájmy než má obvyklý uživatel. Jsou mezi nimi kyberzločinci, teroristé, hackeři využívající své schopnosti ve svůj vlastní prospěch, ale i státy a jimi sponzorované hackerské skupiny.

Podle Zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2018, jež je dostupná na webu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) , nejvíce ohrožují Českou republiku cizí mocnosti. Konkrétně aktéři napojeni na Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku. Jejich zájem se soustředí na strategické a politické informace, jež by mohly být využity v případě budoucích konfliktů.

K velice podobnému závěru se kloní i Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své Výroční zprávě za rok 2018. Přidává navíc informaci o snahách proruských aktivistů šířit dezinformace, konspirační teorie a proruskou propagandu zejména prostřednictvím Internetu a sociálních sítí, čímž je podle zprávy ovlivňováno veřejné mínění, vyvoláván strach a napětí ve společnosti.

 

Pomyslnou druhou příčku obsadili kyberzločinci. Kybernetická kriminalita a kriminalita páchaná na Internetu je již několik let na vzestupu, což deklaruje statistika Policie ČR.

V roce 2018 bylo evidováno v této oblasti 6815 trestných činů, což je v porovnání s předchozím rokem o tisíc skutků více a do budoucna se dá očekávat další růst.

Ostatně stačí se podívat na titulky zpráv týmu pro koordinaci řešení bezpečnostních incidentů v počítačových sítích provozovaných v České republice (CSIRT) za poslední tři měsíce a již nebudeme na pochybách:

Další varianta vyděračských e-mailů
S podvodnými SMS se roztrhl pytel. Útočníci jdou po penězích
Útočníci se zaměřují na zranitelnosti v produktech společností Fortinet
Česká pošta varuje před novým podvodem
Kampaň vydírající uživatele údajným napadením jejich účtů 

 

Výroční zpráva BIS upozorňuje na ruské a čínské aktivity i na poli kybernetické špionáže.

Nejzávažnější byla kompromitace několika koncových počítačů neutajované sítě Ministerstva zahraničních věcí ČR (MZV) prostřednictvím Zastupitelského úřadu ČR v zahraničí. Pravděpodobně se jednalo o ruskou kyberšpionážní kampaň se snahou zajistit si do napadeného systému trvalý skrytý přístup.

Jinou kampaň na neutajovanou síť MZV vedla pravděpodobně čínská skupina prostřednictvím několika druhů škodlivého softwaru na kompromitovaných stanicích. Špioni měli přístup k množství dokumentů, přičemž stopy po těchto pečlivě ukrytých aktivitách bylo dle BIS možno dohledat několik let zpětně.

Další pravděpodobně ruská kampaň byla namířena proti příslušníkům Armády ČR (AČR). Zájem byl soustředěn na jejich soukromé e-mailové účty. Útočnici sice nezískali utajované informace, ale zato množství osobních údajů (bydliště, faktury, osobní kontakty, rodinné zázemí). V jednom případě byla e-mailová schránka příslušníka AČR automatizovaně vybírána prostřednictvím propojení s další e-mailovou schránkou ovládanou útočníky.

 

Mylný by byl dojem, že nás si kyberzločinci nevšimnou, protože jsme „malé ryby“. Právě naopak. Jejich útoky jsou čím dál sofistikovanější a s použitím automatizovaných systémů/robotů jsou schopni zaměřit se ve velkém měřítku na cokoliv, co je k Internetu připojeno, české společnosti nevyjímaje.

Co se uživatelů Internetu týče, měli by si osvojit základní bezpečnostní pravidla – třeba ty naše.

Q – COM tedy přistoupil k aktualizaci svých síťových produktů a protože je rozdíl informace mít a nemít, nachystali jsme útočníkům na naši síť pár pastí – Honeypotů.

Na našem webu jsme zveřejnili článek o tom, co to Honeypot je a jak jsme se poprali s implementací.

Obecně se jedná o fiktivní informační systém, jehož jediným účelem je přitáhnout potenciální útočníky a zaznamenat jejich aktivity, když se s ním budou chtít spojit. Analýzou zaznamenaných aktivit získáváme informace důležité pro našeho správce sítě, který následně realizuje potřebná opatření. Implementace a nastavení honeypotu je poměrně jednoduchou záležitostí, funguje jako preventivní opatření a vůbec to není drahá záležitost.

 

Statistika jednoho z našich Honeypotů přístupných z Internetu na „zajímavých“ rozhraních bohužel koreluje se všemi výše uvedenými informacemi.


V průběhu jednoho týdne byl náš Honeypot vystaven více než 81 tisícům pokusů o přihlášení, přičemž tři čtvrtiny z nich byly vedeny z Ruska – převážná většina z datového centra v Peťersburgu. Následovaly lokality Seychely, Belize, Nizozemí a Čína, které se na celkových pokusech podílely téměř 23%. Nejčastějším používaným klientem je některá z verzí SSH klientů se zveřejněnými zdrojovými kódy. Zajímavostí pak je, že desítky připojení byly provedeny z aplikací běžících na malých zařízeních Raspbian, které jsou útočníky využívány pro svou jednoduchost a dostupnost právě pro vyhledávání zranitelných systémů. Většina přihlášení (více než 80%) byla prováděna z již kompromitovaných IP adres (dle serveru abuseipd.com mnohonásobně nahlášených za podezřelé).Úspěšně se přihlásil každý uživatel, který použil přihlašovací jméno root a libovolné neprázdné heslo, což se povedlo v 95,87% případů. Další zkoušená přihlašovací jména byla admin, support, user. Z celkového počtu pokusů však představují velmi malou část.Nejvíce zkoušenou kombinací uživatelského jména a hesla bylo root – admin, a to v 77 739 případech (95,52%). Následovala dvojice admin – admin se 128 pokusy. Zaznamenali jsme další zkoušená hesla jako support, user, 1234, admin123, password a 12345.Většina úspěšných přihlášení 99,9% nepokračuje v další práci na systému. Jedná se tak pouze o roboty vyhledávající otevřené nebo napadnutelné systémy. Z vysoké míry podobnosti prováděných příkazů je vidět, že i základní „hacking“ provádějí roboti. Rekordmanem je systém, který spustil po přihlášení více než 180 různých příkazů a snažil se napadený systém ovládnout či zneužít pro svou činnost. Některé robotické systémy se pokoušely stáhnout soubory s předpřipravenými dávkovými úlohami pro úspěšné ovládnutí a získání stroje. Bylo zaznamenáno 47 pokusů o stažení ze Spojených států a 21 z Belize. V obou případech se jednalo o skripty z datových center, kde robotické systémy evidentně získaly přístup k některému z hostovaných systémů. Trochu překvapením byla skutečnost, že došlo k 135 541 pokusům o přesměrování požadavků. 44,64% případů se týkalo přesměrování na doménu ya.ru s cílem zahltit tuto službu požadavky pomocí velkého množství rozptýlených počítačů (útok DDoS). Jak jste na tom vy? Víte o svých zranitelnostech?

 

Útočníci přichází se stále se zlepšujícími a novými metodami útoků a současně se jim neustále rozšiřuje možné pole působnosti, do kterého přibyla například tzv. zařízení internetu věcí (IoT), která se pomalu stávají běžnou součástí našeho života a pronikají i do našich domovů.

Pozornost by měla být věnována nasazování chytrých elektroměrů a dalších chytrých měřičů, jež jsou prostřednictvím Internetu spravovány na dálku (měřiče vody, plynu, tankovací stojany), jež sice představují způsob optimalizace toku, ale zároveň také velmi slabé a lákavé místo pro hackerský útok. Zajímavý článek na toto téma byl nedávno zveřejněn na idnes.cz

Ostatně žádné zařízení připojené na Internet není v dnešní době v bezpečí. A co teprve když obsahuje citlivé údaje třeba o zdravotním stavu pacientů…

 

Opakujícím a neklesajícím fenoménem jsou krádeže identit či odcizení citlivých osobních údajů prostřednictvím informačních technologií. A když už jsme se dotkli tématu osobních údajů, nemůžeme opomenout informace z národních úřadů pro ochranu osobních údajů:

British Airways musí zaplatit pokutu ve výši více než 5 miliard korun za špatně zabezpečený web, kdy útočníci získali čísla platebních karet a jejich bezpečnostního kódu, údaje o platbách, adresách a letenkách zhruba půl miliónu zákazníků.
Známý hotelový gigant Marriot pak za podobný únik zaplatí 2,7 miliardy korun.
Francouzský úřad vyměřil společnosti Google pokutu již v roce 2018, a to ve výši 1,2 miliardy korun.

 

Chtěli jsme si udělat obrázek, jak si na tom ve vyměřování pokut stojí Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi podléhajícími GDPR.

Našli jsme zdroj informací. Byť zde nejsou zastoupeny všechny země, ani zahrnuty všechny udělené pokuty, pro základní představu jsou údaje dostačující.

Co se množství udělených pokut týče, jsme jednoznačně na špici. Pokud však srovnáme částky, které byly za porušení GDPR vybrány, držíme se stále při zemi.

Český Úřad pro ochranu osobních údajů obdržel 638 ohlášení porušení zabezpečení osobních údajů dle GDPR za období od 25. 5. 2018 do 13. 11. 2019. Jen od 28. 1. 2019 jich přišlo 321.

Uloženo bylo 17 pravomocných rozhodnutí o pokutě v celkové výši 629 tisíc korun a 6 napomenutí.

Souhrnná výše udělených pokut Úřadem ode dne 25. 5. 2018 za porušení GDPR, ale i zákona č. 101/2000 Sb. a zákona č. 480/2004 Sb. činí necelých 7,5 miliónů korun (částka zahrnuje i pořádkové pokuty).

Zdroj: www.uoou.cz/

 

V kontextu výše uvedeného je zřejmé, že dnešní doba prostě potřebuje všechny ty nepopulární regulace typu GDPR, e-Privacy, IoT a další.

Byť by se mohlo zdát, že tento newsletter nepřinesl mnoho pozitivních informací, na všem se dá najít něco dobrého…
Třeba skutečnost, že patříme mezi tu polovinu světové populace, která může a umí s Internetem pracovat. Že jsou mezi námi lidé, kteří se snaží prosadit pravidla umožňující naše další fungování v džungli jedniček a nul. A v neposlední řadě, že existují nástroje, které nás v kybernetickém světě chrání před všemožnými hrozbami.

Nebo ne? Jak jste na tom vy?

Školíte své lidi?
Monitorujete zranitelnosti svých produktů?
Už máte vlastní Honeypot?
Provádíte penetrační testy?

Nastal správný čas na audit, penetrační test, či zkoušku sociálního inženýrství… My víme, jak na to.

 

Nastal čas na změnu… 

Využijte našich zkušeností v oblastech implementace systémů řízení, revizí systémů řízení, auditů a školení.

 

Neváhejte nás kdykoliv kontaktovat